Ostatní dokumenty

Zápisy z jednání

Mediální zprávy

Home Stávkový řád
PDF Tisk Email

Stávkový řád

Obsah:
I. 1. Úvodní ustanovení
2. Obecná ustanovení
II. 3. Zásady pro vedení kolektivních sporů
4. Stávková pohotovost a příprava stávky
5. Stávka
III. 6. Zásady pro vedení jiných stávek nesouvisejících
s kolektivním vyjednáváním
7. Stávková pohotovost
8. Stávka
IV. 9. Zásady stávkového fondu
10. Tvorba stávkového fondu
11. Čerpání stávkového fondu
12. Správa stávkového fondu
V. 13. Závěrečná ustanovení

I.
1. Úvodní ustanovení
Základním principem existence demokratického sociálního státu je svobodné řešení
konfliktů. Stávka je jedním z významných prostředků zaměstnanců a odborů k prosazení a
ochraně oprávněných ekonomických a sociálních zájmů a práv.
Právo na stávku je nedílnou součástí práva na svobodu sdružování. Je zakotveno v
Listině základních práv a svobod (Ústavní zákon č. 2/1993 Sb.), v Mezinárodním paktu o
hospodářských sociálních a kulturních právech (vyhl. č. 120/1976 Sb.) a také vyplývá z
Úmluvy č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (publikováno
pod č. 489/1990).
Obecný zákon vymezující podmínky pro výkon práva stávky nebyl vydán a tak nutno
rozlišovat vždy zda jde o stávku:
1.1. pro vedení kolektivních sporů směřujících k uzavření kolektivní smlouvy či k řešení
sporu z KS vyplývající, kdy podmínky jsou upraveny zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním
vyjednávání (viz část II tohoto Stávkového řádu /dále jen "SŘ"/
1.2. jinou, která nesouvisí s kolektivním vyjednáváním dle bodu 1.1. (viz část III tohoto
SŘ).
2. Obecná ustanovení
2.1. Stávkou se rozumí částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci. Stávka je
formou kolektivního protestu. Je jednou z krajních forem aktivity odborů a zaměstnanců při
prosazování mzdových, občanských a odborových práv nebo má zabránit hrozícímu
zhoršení pracovních podmínek a omezení uvedených práv.
2.2. Druhy stávek a kombinace více druhů stávek:
a) výstražná stávka, kdy dochází ke krátkodobému přerušení práce až do rozsahu
jedné směny
b) časově předem ohraničená stávka, kdy dochází k jednodennímu nebo
vícedennímu přerušení práce
c) dlouhodobá časově neohraničená stávka, kdy přerušení práce trvá až do splnění
požadavků zaměstnanců.
2.3. Formy stávek
a) manifestační
 představuje manifestační vyjádření postojů zaměstnanců
b) výstražná
 spočívá v krátkodobém přerušení práce
c) demonstrační
 je zaměřena proti negativním společenským poměrům,
délka trvání a ukončení není závislá na splnění konkrétních
požadavků
d) protestní
 má za cíl vyjádřit nesouhlas s určitým jednáním na straně
zaměstnavatele, ke kterému již došlo
e) solidární
 na základě odborové solidarity v rámci podpory již
stávkujících, s cílem zesílit nátlak na zaměstnavatele

f) sympatizující
 vyplývá z pocitu sounáležitosti a má vyjádřit, že cíl, který
sledují stávkující, má podporu sympatizujících
g) pasivní resistence
 stávka zpomalováním pracovního tempa – dodržování
pracovních a technologických postupů podle zákona a
domácích řádů
h) klíčová
 spočívá v tom, že práci zastaví (přeruší) pouze pracovníci
klíčových (rozhodujících) úseků
i) rotující (průběžná)
 kdy dochází k dílčím stávkám střídavě podle jednotlivých
úseků u zaměstnavatele
j) okupační
 spočívá v nepřetržitém obsazení pracovišť
k) generální
 představuje komplexní zastavení práce – po dohodě
s odborovou centrálou
2.4. Zásady chování účastníka během stávky
 dbá pokynů odborového orgánu, nepodniká žádné samostatné akce
 zdrží se nesprávného chování a použití násilí
 ochraňuje majetek a střeží jej před poškozením, zničením a zneužitím
 nepožívá alkoholické nápoje ani návykové látky (např. drogy, omamné látky atd.)
 informace, které přicházejí z venku (tj. mimo objekt, kde probíhá stávka) a mající
vztah ke stávce, ihned předává odborovému orgánu
 neposkytuje žádné informace cizím osobám (tj. osobám, které nejsou účastníky
stávky), ani sdělovacím prostředkům, ale odkazuje je na odborový orgán.
II.
3. Zásady pro vedení kolektivních sporů
3.1. Kolektivní smlouvy upravují individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavateli a
zaměstnanci a práva a povinnosti smluvních stran. Kolektivní smlouvy jsou:
 podnikové (dále PKS) uzavřené mezi zaměstnavatelem nebo více
zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi
působícími u zaměstnavatele,
 vyššího stupně (dále KSVS) uzavřené příslušným Odborovým svazem a
organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů.
3.2. Kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření
kolektivní smlouvy jednou ze smluvních stran druhé smluvní straně. Smluvní strany
jsou povinny nejméně 60 dnů před skončením platnosti stávající PKS nebo KSVS
zahájit jednání o uzavření nové PKS nebo KSVS.
3.3. Nedojde-li do 60 dnů od předložení návrhu PKS nebo KSVS k uzavření této smlouvy,
může být požádán pro řešení sporu zprostředkovatel. Řízení před
zprostředkovatelem se považuje za neúspěšné, jestliže spor není vyřešen do 20 dnů
ode dne přijetí žádosti zprostředkovatelem, nebo ode dne doručení rozhodnutí o
určení zprostředkovatele, nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem na
jiné době.

3.4. Nedojde-li k uzavření PKS nebo KSVS ani po řízení před zprostředkovatelem a
smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek
ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávka .
4. Stávková pohotovost a příprava stávky
4.1. Stávková pohotovost je vyhlašována příslušnou odborovou organizací v období po
neúspěšném řešení sporu zprostředkovatelem, kdy pokračující kolektivní vyjednávání
nedává naději na úspěšné uzavření PKS (KSVS).
4.2. S výsledkem jednání před zprostředkovatelem seznámí příslušná odborová
organizace všechny zaměstnance a vyžádá si jejich stanovisko o sporu včetně
návrhu řešení rozhodcem nebo stávkou. Výsledky provedeného průzkumu musí
přispět k závěru, zda jsou zaměstnanci ochotni jít pro spornou věc do stávky.
4.3. Souhlasí-li alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na
hlasování o stávce, jichž se má PKS týkat, za předpokladu, že se hlasování
zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců zaměstnavatele, jichž se má PKS
týkat, s vyhlášením stávky, pak příslušný Závodní výbor vyhlašuje stávkovou
pohotovost: O výsledku hlasování musí Závodní výbor pořídit zápis.
Odborová organizace :
a) ustavuje stávkový výbor, pokud funkce stávkového výboru neplní závodní výbor
odborové organizace. Tento výbor informuje SOS-21 o současných výsledcích
kolektivního vyjednání včetně stanovisek zaměstnanců a požádá o zprostředkování
řešení sporu v rámci přípravy ještě před vlastním vyhlášením stávky
b) uváží použití i jiných forem k dosažení sledovaného cíle ještě před zahájením
vlastní stávky jako jsou shromáždění zaměstnanců, manifestace, protestní akce,
delegace, zpomalení pracovního tempa na pracovištích aj,
c) vyhlásí po konzultaci s SOS-21 den zahájení stávky
1) písemně oznámí zaměstnavateli a v průpise SOS-21 tři pracovní dny předem
 kdy bude stávka zahájena
 důvody a cíle stávky
 počet zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a seznamy pracovišť,
která nebudou v době stávky v provozu.
2) přezkoumá, zda není důvod k pozdějšímu prohlášení stávky za nezákonnou.
4.4. Jménem SOS-21 je oprávněn dát závodnímu výboru stanovisko k zahájení stávky a
vyhlásit stávkovou pohotovost při zásadním rozporném a neúspěšném jednání o
uzavření KSVS a sporu o plnění této smlouvy:
a) předsednictvo sekce, jde-li o spor týkající se organizací jedné sekce; je-li
vyžadováno čerpání ze stávkového fondu SOS-21, vedení sekce projedná
požadavek s SOS-21,
b) SOS-21, jeví-li se nezbytnou stávkovou pohotovost neprodleně vyhlásit.
4.5. Ještě před vyhlášením stávkové pohotovosti orgánem SOS-21 (bod 4.4., písm. a) až
b) informuje příslušné ZV o výsledcích dosavadního neúspěšného jednání o uzavření
KSVS, příp. o sporu o plnění této KSVS a vyžádá si jejich stanovisko o sporu.
Závodní výbory projednají informaci ve svém orgánu a své doporučení ověří na
pracovištích. Výsledky průzkumu (bez pořizování příslušných seznamů) sdělí do pěti
dnů SOS-21; neobdrží-li SOS-21 zprávu od Závodních výborů, znamená to, že

zaměstnanci nejsou ochotni jít pro spornou věc do stávky. Vyzní-li průzkumy
negativně, upustí SOS-21 od vyhlášení stávkové pohotovosti, o tom vyrozumí
příslušné Závodní výbory.
4.6. Souhlasí-li alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na
hlasování o stávce, jichž se má kolektivní smlouva vyššího stupně týkat, za
předpokladu, že se hlasování zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců, jichž
se má kolektivní smlouva vyššího stupně týkat pak SOS-21 :
a) informuje o výsledcích průzkumu zpětně zúčastněné Závodní výbory,
b) uváží použití i jiných forem k dosažení sledovaného cíle ještě před zahájením
vlastní stávky jako jsou protestní akce, delegace aj.,
c) vyhlásí stávkovou pohotovost včetně vyhlášení dne a formy stávky. V tomto
případě:
A. orgán SOS-21
1) písemně oznámí Sdružení - Svazu zaměstnavatelů a všem ZV
 vyhlášení stávkové pohotovosti a kdy bude stávka zahájena
 důvody a cíle stávky
 počet zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a seznamy pracovišť, která
nebudou v době stávky v provozu.
B. odborová organizace souhlasící se stávkou
2) písemně oznámí zaměstnavateli alespoň tři pracovní dny předem
 kdy bude na základě rozhodnutí SOS-21 stávka zahájena
 důvody a cíle stávky
 počet zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a seznamy pracovišť, která
nebudou v době stávky v provozu.
5. Stávka
5.1. Vyhlašovatel stávky dbá na splnění všech povinností souvisejících s organizací
stávky tak, aby nemohla být prohlášena za nezákonnou.
5.2. Stávka končí, jestliže ji vyhlašovatel za ukončenou prohlásí.
III.
6. Zásady pro vedení jiných stávek nesouvisejících s kolektivním vyjednáváním
6.1. Postup při řešení jiných sporů, které nesouvisejí s kolektivním vyjednáváním podle
zákona č. 2/1991 Sb., není zákonem upraven. Nevztahuje se proto na ně zákon o
kolektivním vyjednávání. Stávku lze vyhlásit zejména v těchto případech:
a) snahy o omezení, oslabení nebo zrušení odborových práv zaručených
mezinárodními smlouvami o lidských právech a občanských svobodách, úmluvami
MOP, které byly u nás ratifikovány
b) ohrožení demokratického vývoje ve státě
c) ohrožení samotné existence odborů.

6.2. Odborová organizace, která je příslušná k vedení těchto stávek, musí mít právní
subjektivitu (podle Stanov SOS-21):
a) SOS-21
b) základní organizace
7. Stávková pohotovost
Stávková pohotovost je období, po které probíhá jednání o předmětu sporu za
situace, kdy je zřejmé, že ostatní formy využití odborových práv selhaly (např.
shromáždění zaměstnanců, protestní akce atd.). Vyhlašovatel stávkové pohotovosti
je povinen podrobně informovat o podstatě sporu členskou základnu a příslušné
odborové organizace.
Odborová organizace může vyhlásit stávkovou pohotovost, má-li
prokazatelným způsobem doložen souhlas s účastí na stávkové pohotovosti
jakéhokoliv počtu zaměstnanců, jichž se předmět sporu týká.
Odpadnou-li důvody stávkové pohotovosti, odborová organizace, která
stávkovou pohotovost vyhlásila a řídila, stávkovou pohotovost ukončí. V případě, že
nedojde k úspěšnému ukončení předmětu sporu, může odborová organizace v době
stávkové pohotovosti vyhlásit stávku.
8. Stávka
8.1. Stávku může vyhlásit pouze odborová organizace, který má právní subjektivitu (viz
6.2.).
8.2. Závodní výbor (stávkový výbor) připravující stávku musí posoudit všeobecné
hospodářské cíle a politické poměry a definovat cíle stávky.
8.3. Závodní výbor vypracuje jednoznačné a srozumitelné informace pro zaměstnance,
jichž se předmět sporu týká a stanoví termín stávky a zvolí podle situace druh a typ
stávky nebo kombinaci více druhů a typů stávek uvedených v části I, bod 2 -
Obecná ustanovení.
8.4. Závodní výbor může vyhlásit stávku, má-li prokazatelným způsobem doložen souhlas
s účastí na stávce počtu zaměstnanců, který zaručí úspěšnost stávky.
8.5. Odborová organizace jako organizátor stávky je vázána stanoviskem zaměstnanců,
kteří vyslovili souhlas se stávkou a stejně tímto stanoviskem jsou vázáni jednotliví
zaměstnanci, kteří vyslovili souhlas se svou účastí na stávce.
8.6. Zaměstnanci nesmí být bráněno ve stávce ani nesmí být donucován k účasti na
stávce.
8.7. Za účastníka stávky se po celou dobu jejího trvání považuje zaměstnanec, který s ní
souhlasil od jejího vyhlášení. Zaměstnanec, který se stávkou vyslovil souhlas v
průběhu jejího trvání, se za jejího účastníka považuje ode dne připojení se ke stávce.
8.8. Odborová organizace musí písemně oznámit zaměstnavateli (zaměstnavatelům)
alespoň tři pracovní dny předem:
a) kdy bude stávka zahájena

b) důvody a cíle stávky
c) počet zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a seznamy pracovišť, která
nebudou v době stávky v provozu.
d) pro svou potřebu vytvoří odborová organizace písemný doklad, kde
zaměstnanec svým podpisem stvrdí souhlas se stávkou
.
8.9. Ukončit stávku může pouze Závodní výbor, který stávku vyhlásil nebo rozhodl o jejím
zahájení a řídil ji. Stávku ukončí:
 je-li stávkou dosaženo splnění požadavků nebo dohody o splnění jejich
podstatné části, pro které byla stávka vyhlášena
 nastanou-li rozhodné skutečnosti, jež by měly za následek nepřípustnou
stávku
 jestliže o tom rozhodnou účastníci stávky
 v případě časově omezené stávky po uplynutí předem stanovené doby.
8.10. O ukončení stávky vyrozumí Závodní výbor, který stávku vyhlásil nebo rozhodl o jejím
zahájení a řídil ji, subjekty, které o vyhlášení stávky informoval.
IV.
9. Zásady stávkového fondu
9.1. Stávkový fond je vyjádřením tradičního principu odborářské solidarity a vzájemné
pomoci. Je zárukou nezávislého postavení odborů ve společnosti.
9.2. Stávkový fond slouží jako finanční zdroj pro výplatu podpory členům SOS-21, kteří se
zúčastňují nebo se účastnili vyhlášené stávky. Je prostředkem sociální politiky. Z
fondu se hradí také náklady spojené s organizací stávek, demonstrací, manifestací,
mítinků a jiných obdobných akcí.
10. Tvorba stávkového fondu
10.1. 10.1. Stávkový fond se vytváří
a) při ZO OS
b) při SOS-21 jako doplňkový.
10.2. Stávkový fond je dotován
a) při základní organizaci SOS-21 z vlastních prostředků ZO ve výši, kterou
schválí členská schůze ZO
b) při SOS-21
1) příspěvkem z 30% podílu odvodu členských příspěvků na SOS-21 ve výši 25%.
Podle stavu zůstatku může být uvedené procento změněno rozhodnutím sjezdu
popř. ústředím SOS-21 mezi sjezdy
2) mimořádnými příspěvky ve stávkovém období z jiných zdrojů odborářské
solidarity
3) podle rozhodnutí ústředí SOS-21 převodem z jiných účtů SOS-21.
11. Čerpání fondu
11.1. Podpora je vyplácena stávkujícím ZO, kteří jsou členy SOS-21 déle jak tři měsíce a

platí členské příspěvky pravidelně a ve stanovené výši.
11.2. Podpora se nevyplácí u krátkodobých stávek trvajících až jeden pracovní den. Podle
stavu zůstatku ve fondu a počtu stávkujících může rozhodnout u fondu ZO SOS-21
členská schůze (konference) a u fondu SOS-21 ústředí SOS-21, že se podpora
nevyplácí za dva či více stávkových dnů.
Podpora z fondu SOS-21 nepřísluší v případě, že stávka byla vyhlášena bez vědomí
SOS-21.
11. 3. Výše podpory
a) u fondu ZO je určena statutem stávkového fondu ZO nebo členskou schůzí
(konferencí) ZO
b) u fondu SOS-21 je určena sjezdem SOS-21 nebo představenstvem SOS-21, která
o svém rozhodnutí informuje ústředí SOS-21.
11.4. 11.4. Doplňková podpora ze stávkového fondu SOS-21 se vyplácí na základě
požadavku ZV ZO. Proplácí ji stávkujícím ZV z prostředků pro tento účel převedených
ze stávkového fondu SOS-21 na ZO.
11.5. 11.5. Podpory vyplácené členům ZO SOS-21 se poskytují jako dar k překlenutí
tíživé situace vzniklé v souvislosti s činností vyplývající ze Stanov SOS-21.
12. Správa stávkového fondu
12.1. Stávkový fond je veden
a) na příslušném podúčtu ZO. Platí pro něj Směrnice o hospodaření s
finančními prostředky ZO nebo Statut stávkového fondu
b) na příslušném podúčtu OS. Platí pro něj zásady "Směrnice hospodaření s
finančními prostředky SOS-21".
12.2. Zprávy o stavu a čerpání stávkového fondu jsou součástí pravidelné pololetní zprávy
o čerpání rozpočtu ZO či rozpočtu SOS-21. Závodní výbor u stávkového fondu
základní organizace ústředí SOS-21 u stávkového fondu SOS-21 mohou prohlásit:
- v zájmu neohrožení akceschopnosti - částky zůstatku za důvěrné.
12.3. Správnost a oprávněnost účetních operací průběžně kontroluje a reviduje příslušná
revizní komise. Revizní komise SOS-21 je oprávněna provádět podle svého
rozhodnutí kontrolu čerpání převedených částek ze stávkového fondu SOS-21 v ZO.
V.
13. Závěrečná ustanovení
13.1. Pracovněprávní nároky, odpovědnost za škodu a nároky ze sociálního zabezpečení
řeší u kolektivních sporů Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném
znění.
13.2. OS zabezpečí právní ochranu stávkových výborů a funkcionářů pověřených
organizováním stávky. Vynaložené náklady právní ochrany jsou účtovány k tíži
rozpočtu OS.
13.3. Stávkový řád nabývá účinnosti dnem schválení

 

Zpravodaj




Založeno na Joomla!. Designed by: joomla templates vps Valid XHTML and CSS.